Co jsou to DNS servery a jaký je rozdíl mezi DNS a virtuálními servery?   

Víte, co se skrývá za tím, když zadáte webovou adresu do prohlížeče a během vteřiny se vám načte stránka? Necháte se podat? Jsou to DNS servery. Jaká je ale jejich skutečná role v digitálním světě a jak se liší od virtuálních serverů? Podívejme se na základní pilíře internetu a na to, co se odehrává v zákulisí při každém zadání adresy do prohlížeče. 

Co jsou to DNS servery? 

DNS (Domain Name System) servery neboli servery doménových jmen jsou základní součástí infrastruktury internetu. Překládají snadno zapamatovatelná doménová jména, jako je například www.example.com, na strojově čitelné IP adresy, například 192.168.1.1. Tento překlad je nezbytný, protože zatímco doménová jména jsou pro lidi snadno zapamatovatelná, počítače přistupují k webům na základě IP adres. 

Když zadáte doménové jméno do svého webového prohlížeče, DNS server přijme tento dotaz a provede vyhledávání, aby našel odpovídající IP adresu. Tento proces zahrnuje několik typů DNS serverů, které spolupracují: 

• DNS Resolver: První server, který je kontaktován, zpracovává počáteční dotaz. 
• Kořenový server: Přesměruje dotaz na příslušný server nejvyšší úrovně (TLD). 
• TLD server: Směruje dotaz na autoritativní DNS server pro konkrétní doménu. 
• Autoritativní DNS server: Poskytuje IP adresu pro požadovanou doménu. 

DNS servery také využívají caching (mezipaměť) k dočasnému ukládání odpovědí, což urychluje proces řešení dotazů pro často přistupovaná doménová jména. 

Serverová adresa DNS  

DNS serverová adresa je číselné označení, které identifikuje server na internetu. Mezi běžné DNS serverové adresy patří např. Google Public DNS (8.8.8.8 a 8.8.4.4) a Cloudflare DNS (1.1.1.1). 

Test DNS serveru 

Testování DNS serveru může pomoci diagnostikovat problémy s připojením nebo zlepšit rychlost prohlížení. Testy mohou zahrnovat kontrolu rychlosti odpovědi, správnosti překladů doménových jmen nebo bezpečnostních nastavení. Nástroje jako „DNS Check“ od CZ.NIC mohou pomoci ověřit zdraví a funkčnost DNS serverů.  

Ověření na osobním počítači 

Použití příkazu tracert (nebo traceroute na Linuxu a macOS) je efektivní způsob, jak měřit latenci mezi vaším počítačem a cílovým serverem. Tento příkaz sleduje cestu, kterou data procházejí přes různé síťové uzly (servery nebo routery) a měří dobu, kterou potřebují k dosažení každého uzlu a zpět (tzv. Round Trip Time, RTT). 

Co jsou virtuální servery? 

Virtuální servery jsou hostované ve virtualizovaném prostředí místo na fyzickém hardwaru. Umožňují provoz více virtuálních strojů (VM) na jednom fyzickém serveru, co sdílí své zdroje, které ale fungují nezávisle. Existuje několik typů virtuálních serverů sloužící různým potřebám: 

• Virtuální privátní servery (VPS): Poskytují dedikovanou část zdrojů fyzického serveru, nabízejí více kontroly a výkonu ve srovnání se sdíleným hostingem. VPS je vhodný pro weby a aplikace vyžadující více zdrojů a flexibilitu. 
• Virtuální spravované servery (VMS): Podobné VPS, ale zahrnují služby správy, jako jsou aktualizace, zálohy a technická podpora, což je ideální pro uživatele, kteří nechtějí spravovat server. 
• Virtuální dedikované servery (VDS): Nabízejí větší izolaci a více dedikovaných zdrojů než VPS, což napodobuje zážitek z fyzického dedikovaného serveru. Jsou nejlepší pro weby s vysokou návštěvností a náročné aplikace. 

Rozdíl mezi DNS servery a virtuálními servery 

Hlavní rozdíl mezi DNS a virtuálními servery spočívá v jejich funkcích a použití.  

• Ty první jsou specializované servery, které – jak už jsme si zmínili v úvodu – zajišťují překlad doménových jmen na IP adresy, což umožňuje uživatelům internetu přístup k webům pomocí snadno zapamatovatelných doménových jmen. 
• Ty druhé jsou univerzální servery, které poskytují výpočetní zdroje pro hostování webů, aplikací a dalších služeb.  

Na virtuálních serverech lze provozovat různé softwary a plnit úkoly podle potřeb uživatele, nabízejí všestranná a škálovatelná výpočetní řešení pro různé aplikace​. Zatímco DNS servery jsou specifickým typem serveru s vyhrazenou rolí v navigaci po internetu.  

Důležitý prvek pro bezpečnost a stabilitu internetu 

DNS servery rovněž přispívají k rozložení zátěže, což je důležité pro weby s vysokou návštěvností, a zajišťují redundanci a spolehlivost tím, že každý DNS server má jednu či více záloh. Redundance je klíčovým prvkem, který zajišťuje, že v případě výpadku jednoho serveru jsou k dispozici další servery, což zajišťuje nepřetržitý provoz. 

Bez DNS serverů by nebylo možné provádět bezpečné online transakce, protože technologie jako DNSSEC (rozšíření zabezpečení DNS) chrání proti podvržení DNS a dalším kybernetickým útokům​. 

Kromě technických aspektů DNS servery podporují celkovou stabilitu a škálovatelnost internetu. Jsou schopné zvládat obrovské množství dotazů díky své distribuované povaze a hierarchické struktuře, což umožňuje jejich efektivní fungování i při enormním nárůstu internetového provozu​. 

Celkově vzato jsou DNS servery nepostradatelné pro fungování internetu. Bez nich by nebylo možné snadno přistupovat k webovým stránkám, což by zásadně omezilo využívání internetu jak pro běžné uživatele, tak pro firmy a organizace, které na něm závisí. 

Virtuální servery pak nabízejí různá řešení pro weby a aplikace s různými potřebami. Zatímco DNS servery se starají o překlad doménových jmen na IP adresy, virtuální servery poskytují flexibilní a efektivní způsob, jak provozovat webové stránky a aplikace s vysokou návštěvností a náročnými požadavky na výkon a bezpečnost.

Zdroj obrázku: Funtap / stock.adobe.com