Transplantace vlasů v ČR: od kořínku po dnešek

Vývoj zákroku, jenž mužům vrací sebevědomí a ženám muže, kterého si před desítkami let braly, má za sebou možná delší vývojovou linku, než bychom čekali. Avšak o tom později. Nejdříve o co se jedná. Alopecie neboli plešatění je způsobeno více faktory – od genetiky přes stravu až po vedlejší účinky léků. Akce navracení vlasů probíhá ve zkratce tak, že chirurg při transplantaci využívá vlasových váčků, ze kterých vlasy ještě rostou. Tyto váčky (folikuly) přesouvá kamkoliv, kde klient plešatí. Tato mravenčí práce sice něco stojí, avšak v oboru estetických zákroků se jedná o jednu z těch nejsmysluplnějších. Navrací sebevědomí, které postupem času odpadávalo společně s řídnoucími vlasy. Kde jsou kořeny nebo spíše kořínky prvních transplantací vlasů v ČR? Kdo stojí za vznikem a rozvojem oboru a jak se dostal do České republiky?

Transplantace vlasů v ČR – z Japonska do Radotína

Historie transplantace vlasů v ČR začíná mnohem dříve, než bychom možná čekali. V různých zemích však začala ještě dříve. Nemusíme jezdit daleko – v blízkém Německu se kolem roku 1880 objevily první zmínky a teoreticky i postup přesunu vlasových folikul. Za disertační prací, v níž se téma transplantace vlasů objevilo, stál J. Dieffenbach. Do praxe zákrok přešel roku 1939, kdy japonský doktor Okuda provedl první transplantaci vlasů. Technika a výzkum samotný však nemohly být kvůli válce rozvíjeny a nedošlo proto k rozšíření jak vědomostí, tak vlasových porostů plešatících nešťastníků. Obor si počkal až do 50.let 20. století, kdy se do transplantace a průzkumu vhodných technik vrhnul Norman Orentreich. Kdybyste ovšem šli na transplantaci vlasů v té době a přímo k němu, nemuseli byste být s výsledkem a samotným rozhodnutím spokojení. Rozvoj jeho postupů totiž spočíval zejména v postupném zmenšování transplantovaných štěpů. Čím menší množství vlasů je totiž přeneseno, tím přirozeněji bude vracející se porost působit. Klient se tím pádem nemusí bát toho, že jeho hlava bude po zákroku působit jako hlava mrkací panenky. Někdo však musí být první a tak si náš milý doktor Norman Orentreich prošel omyly, kdy skrze příliš velké transplantované části docházelo k růstu vlasů špatným směrem a naopak k zastavení růstu v místech, odkud se zdravé kořínky transplantovaly. Měli bychom proto od srdce poděkovat všem mužům, kteří po několika letech od zákroku vypadali snad i hůř, než v časech své největší plešatosti.

Méně je více

Pro shrnutí a přiblížení vývoje samotného zákroku si představte vlasový folikul. Mluvíme o tkáni, obalující vlasový kořínek, z něhož vlas vyrůstá. Doktor Orentreich svými pokusy potvrdil, že vlasy přenesené do části postihnuté plešatěním rostou a uchytí se. Štěp, který je pacientovy přenášen z místa stále zarostlého na místo postižené plešatěním, se s postupem času zmenšoval až k termínu mikroštěp. Dříve se přenášelo až 20 vlasových folikulů, dnes hovoříme o čísle tři, kdy jeden mikroštěp obsahuje mezi 1– 4 vlasy. Transplantované folikuly mají díky tomuto zjemnění zákroku a jeho zpomalení větší naději na uchycení. Z trsů a skupinek protichůdně rostoucích vlasů jsme se tím pádem posunuli k výsledku, kdy je celá transplantační akce za pár let nezjistitelná.

Čech, co se chtěl znovu česat

V České republice došlo k první transplantaci vlasů až v 90. letech. Jedním z prvních mužů, kteří zákrok podstoupili, patřil Milan Dvořák, specialista na vlasové transplantace. Za znalostmi a poznatky musel vycestovat. Začal tam, kde začínal i tento obor, ale ve finále musel mnohem dál za německé hranice.Tak se dostal na nejlepší kliniky v USA a v Izraeli. Ve Spojených státech zákrok sám podstoupil a o značné množství vlasového porostu i vědomostí bohatší přivezl své nadšení a znalosti zpátky do Prahy.